File->New
a vybral adresář. Ve spodní části se zobrazí všechny JPEG obrázky v daném adresáři. Já tam ještě dřív uložil obrázek Taurus.jpg.

 Poklepal jsem na obrázek a mohl jej začít zpracovávat v TrainAnimatoru.

Na pravé straně vidíme, jak obrázek bude vypadat v TrainControlleru a případně jej upravit. Já jsem nic neupravoval, tak jsem pouze uložil obrázek
File->Save As... Obrázek se uloží formátu .yra. V tomto adresáři je již obrázek pro "motorák":

Tento formát je již známý pro TrainController.

V programu TrainAnimator je možno také editovat zvuky lokomotivy. Zvuk je pro použití v programu +4DSound.

Nastavováním zvuků jsem se zatím nezabýval. Nenašel jsem nikoho, kdo by software +4DSound využíval.

Tímto jsem skončil práci v TrainAnimator a spouštím TrainController.

TrainController 5.8
Nyní jsem spustil program TrainController a přepnul do Edit mode
View->Edit mode anebo Ctrl+E
Pustil jsem se do vytváření nové lokomotivy.
Train->Creat Engine
V okně Engines & Trains (jestli je nemáme na obrazovce, je nutné jej zaktivovat poklepáním na ikonu "Engines & Trains" v horní liště). Objeví se nová lokomotiva s defaultním názvem Engine XY.
Poklepal jsem pravým tlačítkem myši a zvolil "Properties".
Otevře se okno nastavení lokomotivy. To má 5 záložek:

Záložka "General"

"Set" - zvolíme si obrázek .yra , který jsme již dříve vytvořili v Train Animatoru. Tento obrázek bude jako ikona přiřazená k této lokomotivě.
"Name" – zadáme název lokomotivy.
"Color" - zvolíme barvu, která se bude objevovat jako pozadí lokomotivy v blocích. Je dobré každé lokomotivě přiřadit jinou barvu, protože potom máme rychlý přehled kde se který stroj nachází.
"Lenght" - nastavíme délku lokomotivy. Zde nastavujeme vzdálenost mezi první a poslední nápravou, která je napojená na dekodér anebo jinak může indikovat obsazení úseku.
"Scale" - nastavíme měřítko.
"Type" - zvolíme typ lokomotivy.

Záložka "Connection"

"Digital system" - nastavíme systém, kterým máme propojený počítač s centrálou.
"Address" - nastavíme adresu lokomotivy.
"Operation Time" - zde se bude v budoucnu načítat provozní doba lokomotivy. Nyní můžeme nastavit počáteční hodnotu.

Záložka "Functions"

"Function" - z rolovacího menu si zvolíme funkci, kterou lokomotiva disponuje. Potom stiskneme "New" a funkce se přidá do seznamu přiřazených funkcí. V mém případě se jedná pouze o světlo, které se zapíná/vypína pomocí L/F0. Většina běžných funkcí (zvuk, pára apod.) je předdefinována, ale je možno samozřejmě nadefinovat úplně novou uživatelskou funkci. Funkce je možno přidávat z "Library“. Tam je taky možno definovat a upravovat úplně nové.

Záložka "Resources"

Zde si nastavíme parametry reálného provozu. Kapacitu nádrže na palivo resp. vodu a spotřebu paliva/vody. Program potom simuluje, že musíme dojet např. do zbrojení a doplnit nádrže, resp. může dojít nafta při jízdě a vlak se zastaví.

"Odometer" - naježděné hodiny

"Capacity Diesel" - obsah nádrže na naftu u dieslové lokomotivy

"Capacity Water" - obsah nádrže na vodu u parní lokomotivy

"Consumption per 100km Diesel" - spotřeba nafty na 100km

"Consumption per 100km Water" - spotřeba vody na 100km

Záložka "Speed"

 To je velice důležitá záložka pro nastavení parametrů jízdy lokomotivy
"Speed" - nastavíme nejvyšší rychlost vpřed (Forward) a vzad (Backward). Dále nastavíme výkon motoru (Power).
"Momentum" - zde se nastavuje rychlost rozjezdu (Acceleration) a rychlost brždění (Deceleration).
"Automatic Speed & Brake" - otevře se nové okno pro nastavení rychlostních charakteristik.
Zde vytvářime jízdní profily lokomotivy. Máme k dispozici dvě varianty - zjednodušená a rozšířená.

Zjednodušená varianta:

"Adjust Speed Steps for automatic Operation" - pomocí zeleného jezdce můžeme ovládat rychlost lokomotivy. Jestliže uznáme, že právě jede rychlostí 40km/h, stiskneme "Apply Throttle" u 40 km/h. Totéž provedeme u maximální i minimální rychlosti (to je rychlost, při které se lokomotiva začne pohybovat z místa). Pokaždé uložíme příkazem "Apply Throttle". V případě, že stiskneme "Initialize" a hodnoty se vynulují.
„Automatic brake" - nastavíme na jaké vzdálenosti má lokomotiva zastavit

Advanced Fine Tuning (Rozšířená varianta) - Tuto variantu používám. Je de facto nejjednodušší s nejlepšími výsledky. Zatrhneme políčko Enable a poté se vysvítí tlačítko Advanced Fine Tuning, které stiskneme. Otevře se nové okno opět se třema záložkama:

Threshold Speed

  
"Threshold Speed" - prahová rychlost. Zde nastavíme rychlost, jakou chceme, aby lokomotiva pomalu dojela k místu zastavení (např. k návěstidlu) .při které se lokomotiva opravdu dá do pohybu. To je důležité, když provádíme nastavení ne jenom pro lokomotivu, ale pro celý vlak. Zeleným jezdcem pohybujeme nejdříve na jednu stranu (pro citlivější posun jezdce než myší je možno použít klávesu Ctrl+šipku vpravo nebo vlevo.). Jakmile dosáhneme prahové rozjezdové rychlosti stiskneme Store. To je potřeba nastavit pro oba směry. Nakonec jezdec ovládání rychlosti nastavíme na nulu a můžeme opustit toto menu. Tato rychlost musí být taková, aby při ní lokomotiva bezpečně bez zastavení projížděla vyhýbky anebo jiné kritické úseky. Proto jsem ji nastavil na trochu vyšší než jenom na hodnotu, při které se rozjede (jak je vidět byla to hodnota kolem 20 až 25).

Pozn. Opraveno 11.12.2008

Speed profile

"Speed profile" - tady si nastavíme přesně parametry lokomotivy. Tohle je asi nejdůležitější část.

Můžeme si zvolit z několika způsobů měření. To si volíme v rolovacím menu vlevo nahoře.

Ruční měření - dobu průjezdu daným úsekem měříme ručně. Na kolejích si naměříme nějakou vzdálenost např. 100cm. Tuto hodnotu zapíšeme do okénka "Length". V tomto případě se další hodnoty "Run-Out" a "Pause" nevyužívají. Potom zeleným posuvníkem rozjedeme lokomotivu. Na grafu je vidět jak červené kolečko přeskakuje mezi jednotlivými šedivými čtverečky. Nastavíme nějakou rychlost a měříme dobu průjezdu nastavenou délkou. Při vjezdu do úseku stiskneme tlačítko "Start". To se změní v tu chvíli na „Stop“. Znovu tlačítko stiskneme tentokrát již s nápisem "Stop" jakmile lokomotiva úsek opouští. Já to dělal tak, že jsem si dal dvě značky metr od sebe a vždy když kolem ní projela, tak jsem mačkal start/stop. Když stiskneme stop, tak se lokomotiva zastaví a zobrazí se naměřená rychlost. Když hodnotu odsouhlasíme, tak čtvereček pro kterou rychlost jsme měřili v grafu zčerná. No a to je potřeba provést pro všechny čtverečky v grafu pro jízdu vpřed i vzad.
Dále je možno zvolit jednu z variant automatického měření:
Automatické měření mezi spínacími kontakty – Změříme vzdálenost mezi kontakty a tu zapíšeme do programu. Potom spustíme měření. Program se chová tak, jak je níže popisovaný při měření pomocí obsazeného bloku.
Automatické měření pomocí obsazení úseku – Nejdříve změříme přesně délku bloku. Na to se mi nejvíce osvědčil ševcovský metr. Dále zadáme název počátečního bloku odkud bude lokomotiva vyjíždět ("Start“), název měřeného bloku ("Centre“) a název cílového bloku ("End"). Já jsem jezdil z úseku který mám označený Block4, měřil v úseku označeném Block1 do úseku označeného Block3. Lokomotivu umístíme do start bloku a začneme měření. Postupně nastavujeme rychlosti po kroku šedivého čtverečku. Po projetí úseku se lokomotiva automaticky zastaví. Zastaví se v koncovém bloku ve vzdálenosti nastavené "Run-out" Stiskem tlačítka "Swap Start <> End" se prohodí počáteční a koncový blok a můžeme jet zpátky a měřit. Takhle proměříme pro všechny rychlosti.
N x automatické měření obsazení úseku - nejpohodlnější nastavení profilu. Provedeme nastavení jako je popsané v předcházejícím odstavci. Program automaticky prohání lokomotivu sem a tam měřeným úsekem a postupně zvyšuje rychlost. Dojde k automatickému nastavení jízdní charakteristiky lokomotivy. Zde se využívá nastavená hodnota "Pause" – doba jak dlouho je lokomotiva v klidu než se rozjede zpátky. Průběžně je vidět, jak postupně černají čtverečky, které potom vytvoří rychlostní křivku. Při posledním průjezdu lokomotiva začne brzdit a vyplní se také automaticky políčko "BrakeCompensation"  Při tomto měření je potřeba zajistit, aby se lokomotiva nikde nezastavila nebo nevykolejila. V takovém případě měření můžeme začít od začátku. Když jsem použil na měření úsek dlouhý cca 95cm, tak celé měření trvalo asi 25 minut. To je upozornění pro ty, kteří používají TrainController v deno verzi.

Záložka „Decoder“
Naměřené hodnoty je možno uložit do dekodéru. K tomu se používá další program z rodiny RailCo a to TrainProgrammer. Bohužel k němu (oproti TrainControlleru) zatím nemám zakoupenou licenci. Proto tato záložka nefunguje.

 Po tomto najustování lokomotivy začnou jezdit modelovou rychlostí. Když v TrainControlleru nastavíme, že má jet rychlostí 40km/h, tak lokomotiva opravdu takovou rychlostí po přepočtu měřítka jede. Navíc nemůžeme s ní jet rychleji, než máme napsáno jako nejvyšší povolená rychlost. Hlavně ale software zná parametry lokomotiv a potom je možno bez problému docílit, že zastavují s centimetrovou přesností.

Toto nastavení jsem ještě prováděl v TrainControlleru 5.8. Popíšu je také, jak se provádí ve verzi 7.0